Žraloci na Šilingrově náměstí

Sochy bronzových žraloků jsou vytvořeny podle modelů, které autor odlil do pryskyřice a strukturu povrchu vytvořil ze skořápek vlašských ořechů v letech 2013–2014.

Autor sousoší, Michal Gabriel, o svém díle řekl:

Sochy jsem plánoval v kompletním pětičlenném sousoší vystavit v krajině golfového hřiště nebo parku, Žraloci mají v krajině plout těsně nad trávou. Zatím ale k takové instalaci nedošlo. Každá z těchto soch totiž stejně jako je tomu v případě smečky šelem nebo hejna ptáků funguje a působí zcela samostatně. Navíc stále nebyla pětice kompletní, ale právě pro tuto příležitost jsem se rozhodl k dokončení a shromáždění celého sousoší do kompletní pětičlenné skupiny. Výstava na Šilingráku je tedy na rozdíl od předchozích dvou sousoší první premiérou a představením celé skupiny. Sám jsem velmi zvědavý, jak budou v celé skupině působit. Tvarově mám samozřejmě dost přesnou představu, kterou jsem vám i dokázal ve 3D modelu velmi realisticky přiblížit. Přesto vím, že u soch působí materiál i kontext s okolním prostředím a nakonec i energie uložená do každé z těchto soch, tedy zcela nepřenosné a jinak nepředatelné informace vždy spojené s osobní zkušeností, a to nejen zrakovou. Jak jsem již dvakrát zažil, i hmat hrál velkou roli při setkávání soch s lidmi. Na sochách se to podepsalo v dobrém dokonalou a ničím nenapodobitelnou patinou. Hlazená a leštěná místa soch pohyby a oděvy mnoha dětí dotáhla povrch soch téměř k dokonalosti.

„Šilingrovo náměstí se stalo výstavní síní pro širokou veřejnost, sochy Michala Gabriela jsou motivem mnoha fotografií dětí i dospělých, Brňanů i turistů. Veřejné prostory by přesně k těmto účelům měly sloužit a v centru Brna se to samozřejmě nabízí. Vidím zde veliký potenciál, veřejné galerie by mohly vzniknout na více místech a nejen z popudu radnice,“ řekl Ing. arch. Vojtěch Mencl, starosta městské části Brno-střed.   

Kurátor výstavy, Martin Dostál, k dílu uvedl:

Triptych Michala Gabriela, který kromě Žraloků zahrnuje Smečku šelem a Hejno dravců, symbolizuje trilogii tematizující zemi, vzduch a vodu, tedy klasické téma přítomné v minulých epochách umění. Samotní predátoři jsou dozajista příslušníci živočišné říše, před kterými má člověk, svého druhu největší predátor na zemi, jistý respekt. Zároveň je obdivuje pro jejich estetické kvality, souladnost s prostředím a jistou nemilosrdnost, kterou si hájí svoji existenci. Michala Gabriela však vedle těchto živočišných vlastností přitahuje k jejich ztvárnění také touha vyjádřit je v klasickém médiu zobrazující plastiky. Tedy v tom druhu umělecké disciplíny, která doprovází lidstvo na jeho civilizačně-kulturní cestě od nepaměti. Při vědomí velkého světového dědictví sochařství od pravěku a starobylých civilizací přes klasické umění minulých staletí až po současnost je Gabriel fascinován možností nacházet stále nové možnosti tradičního sochařského výrazu, přičemž zůstává, při zachování vysoké kvality své práce, zároveň sdílný i pro širší veřejnost. O čemž se ostatně dnes a denně přesvědčují i návštěvníci galerie a kolemjdoucí.

Kdo je Michal Gabriel

Nastoupil do uměleckého života v polovině postmoderních osmdesátých let. Dlouhodobě se zabývá ve své umělecké praxi třemi tématy, které se dotýkají situace současného sochařství. Prvním je zkoumání možností současné figurální plastiky, s vědomím její historické určenosti a kontinuity, a také s přesvědčením, že lze na tomto poli ještě stále objevovat nová a překvapivá řešení. Druhým zájmovým polem Michala Gabriela je povrch jím vytvářených artefaktů, což má své souvislosti s fraktálovým myšlením a s estetickými nároky na vnímání plastik. Třetím okruhem jeho úsilí je využití nejnovějších reprodukčních plastických technik, jak to umožňují 3D tiskárny, s celým procesem formování dat a uměleckým využitím této revoluční technologie. 3D technologiím se také intenzivně věnuje ve své pedagogické práci jako profesor sochařského ateliéru v Brně. V procesu vývoje a využití 3D tiskových technologií si Gabriel uvědomuje jejich revolučnost, ale také nároky, které to klade na současné umělce. V každém Gabrielově artefaktu lze tedy najít vrstvení určitých přístupů, jejichž základním smyslem je taková sochařská tvorba, která při respektování klasických východisek hledá možnosti, jež jsou smysluplné, sdělné a aktuální pro současnou post-sochařskou společnost. Tento přístup k tvorbě se neodehrává jen v Gabrielově privatissimu, ale také v řadě úspěšně přijímaných exteriérových realizací. A v neposlední řadě v již zmíněné pedagogické činnosti v rámci ateliéru figurativního sochařství Fakulty výtvarných umění brněnské techniky, kde působí od roku 1998.

Galerie Šilingrák

Unikátní galerijní bod pod širým nebem, který vznikl z iniciativy městské části Brno-střed. Provozovatelem galerie je Kávéeska, příspěvková organizace Brna-střed.