Povolování shromáždění se řídí zákonem, ne rozhodnutím úřadu
Úřad městské části Brno-střed nemá žádnou pravomoc zakázat řádně nahlášená shromáždění, která jsou v souladu se zákonem 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím. Zákon jednoznačně říká, že každý má právo pokojně se shromažďovat a výkon tohoto práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.
Svolavatelé shromáždění nepotřebují žádné povolení od úřadu. Mají pouze povinnost konání shromáždění oznámit nejpozději pět dní před konáním akce na místně příslušný obecní úřad. Tím, že shromáždění oznámí, splnili zákonnou povinnost a mohou shromáždění konat. Úřad jim pouze ve výjimečných případech uvedených v zákoně může stanovit podmínky pro konání shromáždění. Úřad může shromáždění i zakázat, ale pouze v případě, že z Oznámení o shromáždění by jednoznačně vyplývalo, že směřuje k potlačování ústavních práv někoho jiného.
„Úřad musí při výkonu svého dohledu postupovat nestranně a v souladu se zákonem. Musíme si uvědomit, že se jedná o výkon jedné z hlavních ústavních svobod, která zaručuje všem svobodně projevit své názory, i když se to třeba ostatním nelíbí. Omezit shromáždění je možné pouze v případě, že dochází k potlačování ústavních práv někoho jiného. Pokud úřad shromáždění zakáže nebo mu stanoví podmínky, které nemají jednoznačnou oporu v zákoně, soud takové rozhodnutí zruší. Postup při řešení komplikovaných shromáždění řešíme s kolegy z odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR, ti náš postup jednoznačně schvalují,“ upřesnil pravomoci úřadu Petr Štika, tajemník Úřadu městské části Brno-střed.
Na místě shromáždění pak zástupce úřadu může udílet pokyny sloužící k zajištění účelu shromáždění, k odstranění rozporů při střetu práv více svolavatelů, včetně pokynu k úpravě místa konání shromáždění, nebo při střetu různých práv a k ochraně veřejného pořádku, zdraví a majetku. Dále však zákon říká, že zástupce úřadu postupuje tak, aby případný zásah do práva na svobodu shromažďování nebo jiného práva šetřil jeho podstatu a nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem.
„Téměř ke všem shromážděním přijímáme různě rozsáhlá opatření ve spolupráci se státní i městskou policií, dopravním podnikem, hasiči a záchranáři. Snažíme se zajistit veřejný pořádek a bezpečnost tak, aby se shromáždění co nejméně dotkla běžných občanů, kteří nemají zájem se takových akcí účastnit a být jimi omezováni. Víc ale udělat nemůžeme,“ dodal Štika.