Úřad městské části Brno-střed je v provozu, prosíme klienty, aby se objednali. Podrobné informace najdete zde.

Kontrasty v rámci analýzy městské části Brno-střed – pohled na životní prostředí a obyvatelstvo

V rámci zpracování Strategického plánu městské části Brno-střed jsme díky analýze určitých oblastí zjistili množství zajímavých faktů, které vás možná překvapí. Městská část je společně s městskou částí Brno-Bystrc jedinou, která se na strategické plánování v Brně rozhodla zaměřit.

Dopravní zatížení

Jedním z výstupů je například to, že většina území naší městské části a drtivá většina obyvatel trpí značným dopravním zatížením. Doprava je ostatně hlavním zdrojem zatížení životního prostředí. Z mapy imisí, tj. nežádoucích látek v ovzduší (v případě této mapy jde o polétavý prach o velikosti do 10 mikrometrů), vyplývá silné zatížení veřejných prostranství na jihovýchodě území městské části Brno-střed. Konkrétně se pak jedná o Malý městský okruh, oblast jižně od Zvonařky, Mendlovo náměstí, pás ulic od Úvozu až po Vídeňskou a frekventovanou křižovatku Poříčí/Heršpická.

Mapa – imise

Na základě hodnocení imisí, hluku a mikroklimatu (respektive teplotních poměrů) lze ročlenit městskou část Brno-střed do tří oblastí:

  1. nejlépe vychází katastrální území Stránice (konkrétně Masarykova čtvrť), které vykazuje jak teplotně, tak hlukově a imisně nejlepší hodnoty,
  2. imisemi a hlukem jsou zatíženy velmi intenzivně oblasti okolo hlavních komunikací Heršpická, Poříčí, Úvoz, Koliště, Lidická, Kounicova, Kotlářská,
  3. jako poslední poměrně kompaktně negativně hodnocené území vychází celá východní oblast od centra města (mezi ulicemi Milady Horákové a Dornychem). Oblast je nejen zatížena vysokými imisemi (především na jihovýchodě území), ale i vyšším hlukem a zejména se jedná o rozsáhlý tepelný ostrov s nadprůměrnými teplotami. To je dáno nedostatkem ploch zeleně a vyšší koncentrací výrobních areálů.

Jedním z cílů městské části by proto mělo být odvedení tranzitní a zbytkové dopravy do oblastí výrazně méně osídlených.

Mapa – hluk

Obyvatelsvo

Městská část Brno-střed měla k 1. 1. 2017 podle údajů Ministerstva vnitra ČR celkem 82 874 obyvatel, z toho 43 007 mužů a 39 867 žen. Počet obyvatel městské části tvoří 22,0 % obyvatel města Brna. Údaj registru obyvatel městské části udává 89 458 obyvatel. Z dlouhodobého hlediska se překvapivě vyvíjel počet obyvatel dle metodiky počtu obyvatel ze sčítání lidu rychlým růstem ze 73 771 obyvatel v roce 1869 (2 287 domů) na maximum 145 187 v roce 1930 (5271 domů), aby postupně klesl na 64 316 v roce 2011 (4098 domů). Reálně byla městská část urbanisticky plánována a stavěna na takřka dvakrát vyšší počet obyvatel, než v ní dnes žije. Situaci může ale relativizovat v čase rozdílná metodika sčítání lidu.
Na území městské části žije celkem 6 536 cizinců, což je čtvrtina všech cizinců pobývajících na území města Brna. 2 529 má v městské části hlášený trvalý pobyt a 4 007 přechodný pobyt.

Vývoj počtu obyvatel – graf

Věková struktura obyvatel městské části je poměrně nepříznivá, počet dětí ve věku 0–14 let je podle registru obyvatel 12 859, avšak tuto hodnotu přesahuje počet obyvatel nad 65 let, kterých je 15 581. Obyvatel v produktivním věku mezi 15 až 64 lety je v městské části 61 018. Index stáří (počet obyvatel ve věku 65+ na počet dětí ve věku 0–14) dosáhl v roce 2016 poměrně vysoké hodnoty 121,2 a celkově neustále roste. Zastoupení jednotlivých věkových složek obyvatel, a tím pádem i index stáří se v jednotlivých základních sídelních jednotkách městské části (ZSJ) výrazně liší. Vyšší podíl obyvatel do 14 let a nižší index stáří je zaznamenán v ZSJ na východní straně městské části, kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality, ale také na náměstí Svobody. Naopak nejvyšší podíl seniorů a vysoký index stáří vykazují ZSJ v okolí Masarykovy čtvrti a ve Štýřicích, viz mapa.

Věková struktura obyvatel podle základních sídelních jednotek MČ Brno-střed, Pramen: Registr obyvatel MČ

Prognóza vývoje obyvatel do roku 2050 je pro městskou část rovněž zatím nepříznivá. Celkovým trendem je stárnutí obyvatel, a to jak „zdola“ snižujícím se počtem narozených dětí, který je od roku 2010 nižší než 1 000 dětí ročně, tak prodlužováním střední délky života. Průměrný věk sice za posledních 15 let v podstatě stagnuje – v roce 2016 dosahoval 41,3 let, zatímco v roce v roce 2001 41,4 let. Ve srovnání s rokem 1991, kdy činil 40,7 let, však mírně vzrostl. 

Cílem městské části by tedy evidentně mělo být udržení a přilákání mladých rodin, které by zde žily. Možností je celá řada, jak podpora bytové výstavby, výstavba v prolukách, či nevyužitých částech města nebo ulehčení parkování rezidentům ve městě.

RNDr. Filip Chvátal
Předseda komise výstavby, územního rozvoje a strategického plánování Rady městské části Brno-střed